Eternyje 2015 - Skrytá hrozba

Prolog

Jsou celkem 3 prology, přičemž každý začíná a naznačuje nějakou příběhovou linii. Je jen na Vás, zda-li se rozhodnete do některého z příběhů zapojit a ovlivnit jeho výsledek. Některé příběhy Vás ovlivní přímo a jiné zase ne.

Píše se 15. rok 5. věku. Svobodné národy Eternyje konečně osvobodily Starý Teroth od nemrtvých. V nitru země očištěné od temné zhouby nyní roste město Souvrší. Má se z něho stát diplomatické centrum celé Eternyje. Za těch pár let, co město existuje, se občanům podařilo postavit všechnu infrastrukturu, bez které by se město neobešlo a již dnes kypí životem.

To ovšem není všechno. Kousek od města vznikl nový magický řád. Takzvaný Akonharův řád a ten přišel s velmi troufalým požadavkem. Stát se novou Eternyjskou magickou lóží.

U velekrále Terotha

Velekrál Teroth se posadil a pravil:"Inu pověz příteli, jak to na Souvrší vypadá?" Velvyslanec Bran se zhluboka nadechl a začal: "Základy města stojí, nemrtvých zbývá po lesích už jen málo a poměry ve městě jsou celkem příznivé. Nový starosta se chopil vedení zodpovědně.". "To jsou velmi dobré zprávy Brane. A co ten Akonharův řád nebo jak si říkají? Nedělají problémy?" odvětil Velekrál. "Zatím ne můj králi. Ale, s ohledem na povahu těchto... ehm... lesních národů, bych jim do rukou příliš moci nedával." odpověděl Bran. Neměl tyhlety "lesáky", jak jim s oblibou říkal, vůbec rád. "Je to záležitost lóže, přenechal jsem jim v tom veškerou pravomoc" řekl rázně Teroth a vzápětí hned pokračoval: "Teď mne ale zajímá jiná věc a to úkol, který jsem ti zadal." Bran nasadil hrdý výraz a pravil: "Vše se podařilo takřka bez problémů můj pane." "Na nic nepřijdou?" tázal se král. "Na nic nepřijdou..."

Na Souvrší

"Kukačkový hodiny?! A na mlýně! Kdo tohle vymyslel, to snad není možný." lamentoval starosta Souvrší. "No a ještě k tomu je tu ta záležitost s kupcem Skárou. Co mám asi podle tebe dělat?" dodal ještě. Královský úředník pověřený velekrálem Terothem, aby vykonával dohled nad rozvojem města, sledoval starostu svým zkoumavým pohledem a po chvíli pravil: "Copak se stalo našemo kupci? Snad né nějaké napadení." "Ale ne" mávl rukou starosta. "Někdo mu ukradl tu jeho drahocennou dýku." Vyslanec se na malou chvíli zamyslel a pak se zeptal: "Tu očarovanou?" "Ano, tu." odpověděl starosta. "Stejně si myslim, že to udělal nějakej zelenáč!" řekl vyslanec. "Hele tyhle věci neříkej. Sám Velekrál mi vzkázal, že je to čistě záležitost lóží. Máme je nechat na pokoji a bejt s nima zadobře. A vůbec, mluvil jsem s tim jejich vůdcem či co a s ním je celkem rozumná řeč." odvětil starosta. "No jo jenže, co uděláme se Skárou?" namítl vyslanec. "Zatím jen vypíšu odměnu na dopadení zloděje a nalezení dýky... velkou odměnu..."

V magické lóži

Krystof de Arkanville seděl ve své pracovně v doronském městě Tarijemu a přemítal nad svým novým úkolem. "Tímto jste byl vybrán za zmocněnce obou lóží. Vaším úkolem je spolu se svými kolegy odcestovat do Souvrší a tam, dle níže uvedených instrukcí, dohlížet na Akonharův řád. V případě nutnosti nás kontaktujte skrze své komuniké a domluvíme se na dalším postupu..." přehrával si Krystof v hlavě. To ovšem nebylo to, co ho znepokojovalo. Popravdě spíš očekával, že zadaný úkol bude hračka. S místním arcimágem se už setkal a zjistil, že je to celkem fajn chlapík. Co ovšem bylo zdrojem jeho rozrušení, byl otevřený dopis na jeho stole. Z otevřené obálky koukal další papír popsaný očividně velmi drahým inkoustem. Rozlomená pečeť dokazovala, že autorem je někdo velmi významný. Krystof vzal dopis do rukou a začal číst...